Kapr obecný
Kapr je ryba, kterou zná každé malé dítě. Jde nejrozšířenější a nejhojnější rybu u nás, ale i ve světě. Navíc jeho podobu známe ještě díky Vánocům. K ulovení kapra je nutností zvolit správné rybářské potřeby. Pojďme si tuto rybu přiblížit podrobněji.
Popis kapra
Kapr obecný (Cyprinus carpio) představuje paprskoploutvou rybu, která patří do čeledi kaprovití. Jde o největší českou kaprovitou rybu.
Rozlišuje několik forem kapra. Tou původní a nezušlechtěnou je sazan. Vyznačuje se protáhlým tělem a šupinami po celé své délce. Ušlechtilejší formy kapra mají hlavu více zvednutou a jejich tělo je menší.
Oči kapra jsou zlatavé, olivově zeleně a pohybují se. Má také ocasní, hřbetní, prsní, břišní a prsní ploutve.
Nejde o dravou rybu. Místo zubů má kapr tzv. „požeráky“, se kterými rozmělňuje, drtí a dále upravuje potravu.
Kapr obecný roste poměrně rychle. Většinou dosahuje délky kolem 100 cm. Dožívá se zpravidla 10 – 15 let.
Potrava kapra
Kapr patří mezi všežravce. Ze živočišné potravy se nejčastěji živí menšími červy, žížalami, hmyzem blešivce a hlavně bentickými organismy, tedy drobnými organismy žijících na dně vodních ploch. Převládá však potrava rostlinného typu. V chovných rybnících je přikrmován obilninami. Rybáři kapra často loví na chléb, různé druhy luštěnin, brambory, kukuřici atd.
Rozmnožování kapra
Kapři v Čechách pohlavně zrají mezi třetím a čtvrtým rokem jejich života. Od té doby jsou schopni rozmnožování. Rozmnožují se při teplotě vody kolem 18oC v období od května do června. Třou se na mělčině. Mlíčák tak oplodní jikrnačku, která poté klade jikry. Těch může být i kolem milionu. Po výtěru se líhnou cca za týden plůdky a po několika dnech je už kapřík samostatný ve shánění potravy. Mnoho kapříků však nepřežije kvůli nedostatku potravy. To se nestává ve výtěrových rybnících, u kterých rybáři dbají na dokrmování kaprů.